Evangelický kostel
Stavba evangelického kostela má svůj nepřímý počátek již v 17. století. Tou dobou zde žili obyvatelé s luteránským smýšlením. Prohraná bitva na Bílé hoře a následná protireformace vedla k odchodu většiny evangelíků do exilu.
Těm kteří tu zůstali, začalo svítat na lepší časy až za Josefa II , který v roce 1781 vydal toleranční patent, jímž opětně legalizoval protestantské smýšlení. Návrat evangelíků z exilu však umožnil až dekret Františka Josefa I. z roku 1861.
Novoměstští evangelíci neměli vlastní kotel, neboť kostel sv.Kateřiny byl za protireformace vysvěcen na katolicý. Museli tak docházet do Saska a později do Frýdlantu, kde byla založena kazatelská stanice. Vlastní kazatelskou stanici si Novoměstští založili až v roce 1895.
Počet členů evangelického sboru a počet bohoslužeb neustále narůstal, tak vyvstala potřeba vlastního kostela. Dne 16.3.1901 byl založen spolek pro stavbu kostela, který koupil pozemky a oslovil architekta Otto Bartninga. Slavnostní výkop byl proveden 8.5.1911 za účasti církevních členů, novoměstských střelců a pěveckých sborů. Základní kámen byl položen 15.6.1911. Nový kostel byl vysvěcen 11.8.1912. Spojení kostela a fary v jeden celek byl Novoměstkými oceněn předzdívkou Lutherburg (Luterův hrad).
Zvony byly do věže umístěny 21.4.1912 a dodala je firma Schilling z Apoldy v Durynsku. Ve stejný den byly i vysvěceny. Za první světové války byly zkonfiskovány. Po válce byl v roce 1919 jako první usazen velký 122 kg vážící zvon Gustav Adolf. Další dva byly zavěšeny až v roce 1927. Za další dva roky byl do věže instalován i hodinový stroj. V roce 1942 byly zvony znovu zkonfiskovány pro válečné účely a ve věži zůstal jen malý zvon Umíráček.
Po druhé světové válce převzala kostel a faru Českobratrská církev evangelická. Jejími členy byli hlavně Češi ze Zelowa (Polsko) a Michalovky (Volyně na Ukrajině). Vybavení kostela je dodnes původní (křtitelnice, vitrážová okna, kamna apd.).
Kříž zvaný Hantsches Kreuz také neušel zkáze a stěhování. Původně stál při cestě od evangelického kostela k Hübnerovu mlýnu. V poválečných letech byl povalen jeho části ležely dlouho v křoví u kostela. Aby se aspoň torzo zachovalo byl přestěhován do farní zahrady. Po opravě v roce 2012 byl postaven před evangelický kostel, kde je víc chráněn před vandaly..