Kříže a Boží muka v Novém Městě pod Smrkem
Nové Město pod Smrkem a jeho blízké okolí je bohaté na jeden druh památky. Jsou jimi Boží muka, respektive kříže u cest. Je jich tu celkem 14. Taková koncentrace sakrálních památek na jednom místě nebývá obvyklá, zvláště jedná-li se o menší město. Hlavním důvodem byl pravděpodobně velký počet obyvatel ve městě, které bylo hornickým a později textilním centrem.
Boží muka stály na svém místě po dlouhá desetiletí. Mívaly hlavně duchovní význam, ale sloužily také jako důležité orientační body. Dlouhé období jejich úpadku po druhé světové válce však přivodilo řadě z nich zánik. V dnešní době se opětně obnovují. Tentokrát převažuje historická a také krajinářská hodnota, neboť jsou nedílnou součástí české krajiny a jejího vývoje. Posvěcením se jim rovněž vrací duchovní stránka.
Řada Božích muk dnes již neexistuje a místo jejich umístění zachycují pouze staré mapy. Nejstarší z nich je mapa prvního vojenského mapování z druhé poloviny 18. století.
Podrobný popis křížů se dočtete v brožuře Osud krajiny v křížích a Božích mukách – Nové Město pod Smrkem
Fotografie křížů jsou ve fotogalerii.
1) Kříž u evangelického kostela
Kříž zvaný Hantscheskreuz stával při cestě k Hübnerovu mlýnu. V roce 2005 byly rozvaliny přemístěny do zahrady evangelického kostela. Opraven byl z podpory Nadace VIA v roce 2012 a v květnu téhož roku byl slavnostně vysvěcen. Nyní stojí před vchodem do kostela.
2) Bergmannův kříž
Trenklerův kříž nebo Tovární kříž stojí u cesty, která původně vedla k novoměstským mlýnům. Zřízen byl mlynářem Florianem Bergmannem v roce 1827. Později koupil tzv. Dolní mlýn s pozemkem a křížem mlynář Trenkler. Po rozšíření Textilany se kříž dostal na její pozemek a za plot. V roce 2016 se ulomil litinový kříž. Ten opravila zámečnická dílna v Novém Městě p. Sm. Kamenný podstavec byl opraven za podpory Libereckého kraje v roce 2018. Kříž byl přemístěn na městský pozemek blíže cesty.
3) Hälbigův kříž
Než se tento pěkný kříž dostal na současné místo před vchod do kostela, byl několikrát přemístěn. Zřízen byl z poslední vůle tkalce Hälbiga (jindy psáno Halbig) v roce 1816. Je zapsán jako kulturní památka. Restaurován byl v roce 2014 za finanční podpory ministerstva kultury.
4) Hřbitovní kříž
Své jméno kříž dostal podle umístění na starém hřbitově, který se rozkládal okolo kostela sv. Kateřiny. Dnes stojí vedle bočních dveří na jižní straně kostela. Tam byl přemístěn v roce 1903 po zrušení starého hřbitova. Je zapsán jako kulturní památka. Restaurován byl v roce 2018 za finanční podpory ministerstva kultury.
5) Kříž v Jindřichovické ulici
Kříž byl již zakreslen ve vojenské mapě z druhé poloviny 18. století. Díky tomu, že stál v zahradě za plotem, zůstal nepoškozený. Nápisy na kříži nebylo, bohužel, možné rozluštit. Pouze dole na podstavci je zaznamenáno, že byl zhotoven kameníkem Knoblauchem z Frýdlantu. Pravděpodobně ho zhotovila stejná dílna, jako kříž u silnice do Srbské, kříž Anny Höhne nebo Raazův kříž u Bílé kapličky (již zanikl, existuje však jeho fotografie). Během uskladnění před opravou se ztratila ozdobná hlava. Při restaurování byla vyrobena nová. Opraven byl za finanční podpory Libereckého kraje v roce 2017.
Následují dva kříže, k nimž se váže poznámka z novoměstské farní kroniky o renovaci a vysvěcení Farského kříže roku 1890 farářem Franzem Jomrichem. Nelze zatím přesně určit, kterého kříže se poznámka týká. Oba stojí na bývalém farním pozemku i u cesty do Dětřichovce.
6) Kříž u silnice do Dětřichovce
Pracovně označený jako Mazelův kříž stojí na farském pozemku při silnici do Dětřichovce u odbočky polní cesty na kopec Mazlovka, na jehož úpatí stála porcelánka Josefa Mazela. Opraven byl v roce 2010 za finanční podpory Libereckého kraje. V roce 2017 si vandalové zkoušeli svoji sílu a kříž ohnuli. Byl městem opraven. Podle paní H. Langrové to je Farský kříž.
7) Kříž u bývalé cesty do Dětřichovce
Asi 200 metrů od Mazelova kříže stojí pod vzrostlými modříny velký kamenný kříž také zvaný Farský kříž nebo pracovně Kříž u mořínů. Je zachycen již v mapě z poloviny 19.století. Podle farní kroniky byl kříž rovněž renovován společně s Farským křížem roku 1890. Na žulovém podstavci měl umístěnou tabulku, dnes bohužel rozbitou, s patrným letopočtem renovace v roce 1926.
8) Schäferův kříž
Rozvaliny tohoto kříže našel člen spolku Patron v roce 2002 v mokřině nedaleko silnice z města do Ludvíkova. Po restaurování v roce 2014 byl přemístěn asi 50 metrů od místa nálezu blíže k poslednímu domu na Ludvíkovské ulici. Město k němu nechalo vysadit dvě lípy. Původní litinový kříž se nezachoval, proto při obnově dostal nový. Původní místo, kde kříž stál, je mezi silnicí a železniční tratí u osamoceného kaštanu. Vedla tudy stará cesta spojující město s Ludvíkovem.
9) Kříž v Husově ulici
Kříž stojí v Husově ulici v plotu zahrady na břehu Novoměstského potoka. Bez nápisu a bez historie. Podle tvaru pochází asi z poloviny 19. století
10) Kříž v Celní ulici
Velký kamenný podstavec byl povalen asi při stavbě transformátoru v Celní ulici. Kříž byl opraven roku 2010 za finanční podpory Libereckého kraje. Až několik let po opravě se na podstavci objevil nápis JH 1806, který jsme nechali zvýraznit. Tento kříž byl již restaurován v roce 1902 „veleváženou paní Antonií Hofmeierovou, hospodyní na faře.“Podle Menzelova soupisu z roku 1835 se jedná o kříž Josepha Hanische, který ho nechal zřídit roku 1806.
11) Schwertnerův kříž
Na Staré slezské cestě (poutní cestě), blízko Lomnice, nechal tkalcovský mistr Franz Schwertner postavit v roce 1829 kříž s dřevěným plotem okolo. Jeho synové, vlastníci pily „Buschbrettmühle“ se zavázali, že budou kříž stále udržovat. Opraven byl za podpory Libereckého kraje v roce 2009. Podstavec kříže byl sestaven ze zachovalých částí a opatřen drobným křížkem.
Zaniklé kříže
12. Na křížení starých cest od nádraží a cesty do Ludvíkova stála do poloviny 19.století Bílá kaplička. Na konci 19.st. zde nechal postavit kříž učitel Josef Raaz. Po 2.světové válce kříž zanikl, zůstaly jen čtyři kaštany.
13. Na cestě u Hübnerova mlýna stával také kříž a nazýval se Hübnermühlkreuz.
14. Kříž stával v lese nad hospodářským dvorem na nejvyšším bodě cesty do Srbské.
15 a 16. Na poutní cestě byly ještě dva další kříže. Jeden pod dnešní vodárnou, na místě zůstaly jen dvě skomírající lípy. Druhý u hraničního přechodu do Polska. Místo označují dva vysoké buky.