Poutní cesty

Poutní cesty

Poutní cesty do Hejnic procházely Frýdlantskem nejen od jihu. Ale rovněž od severu a severovýchodu. Ve starší literatuře byly německými autory zmiňovány Zhořelecká cesta (Görlitzer weg), která vedla ze Zhořelce přes Krásný Les a Ludvíkov, a Stará Slezská cesta (Alter schlessiger weg) ze Slezska kolem Nového Města pod Smrkem a Ludvíkova. Tato cesta byla později nazývána „schickenstrasse “ ( od německého schicken = posílat). To proto, že až k hranicím se posílaly vozy se zásobou proviantu pro poutníky na zpáteční cestu.

Soubory ke stažení:

Poutni_prezentace.pdf (2 MB)

Zhorelecka-text.pdf (957,9 kB)

Stará slezská cesta a poutní cesta Schickenstrasse – posloupnost prací na zprůchodnění

Jednou z hlavních priorit už při vzniku Okrašlovacího spolku bylo zprůchodnění bývalé Staré slezské a poutní cesty. Původně vedla z kláštera v Liebenthal (dnes Lubomierz v Polsku) do Hejnic. Náš úsek je od hranic s Polskem do Ludvíkova.

V roce 2009 jsme už měli připravený rozpočet s ceníkem prací na úpravu cesty. Byl rozdělen do dvou úseků a každý z nich na několik částí. Rozpočet byl připraven stavebním technikem. K tomu byl připraven projekt na využití cesty a připojení k nadnárodním poutním cestám Via Sacra (svatá cesta).

V roce 2012 jsme dali celý projekt s rozpočtem městu, aby požádalo MASIF o dotaci, v tomto roce vypsaných na úpravu cest. Tomu předcházelo i jednání s radou města. Město ale nepožádalo, rozhodlo, že projekt není připraven. Pravděpodobným důvodem byla snaha města postavit cyklostezku podél silnice do Ludvíkova, která se z majetkových důvodů nezdařila. Pochopili jsme, že musíme začít jinak.

Úsek: Východní část cesty – Horní pastviny

V roce 2013 jsme začali rovněž připravovat trasy Hornické naučné stezky na Rapické hoře a na Měděnci. V roce 2014 obnovily Lesy ČR na naši žádost most přes Lomnici nad bývalou brusírnou pil. Most tam býval vždycky, ale při velké vodě spadl. Díky novému mostu jsme mohli vést trasu naučné stezky po původní cestě. Město nemělo o NS zájem,ale vstříc nám vyšly Lesy ČR. Realizována však byla jen NS na Rapické hoře. Začátek této NS vede po východní části poutní cesty. V roce 2016 jsme prošli NS se zástupci Lesů ČR. Do jara 2017 byla stezka osazena 7 informačními panely. Přípravu textů na panelech dělal Václav Tima společně s grafikem Petrem F. Poldou. V květnu 2017 město nechalo odvodnit a zprůchodnit začátek poutní cesty u silničky ke Kyselce. V květnu 2017 byla NS slavnostně otevřena.

Souběžně s realizací NS jsme na poutní cestě dělali brigády. Čistili jsme cesty od náletů a kamenů, zpevňovali mokré úseky. Na podzim 2017 nám pomohl s úpravou poutní cesty bagrista pan Prášil. Ve stejném roce jsme začali s opravou Pechovy studánky. Od léta pak město začalo pravidelně sekat cestu v úseku od silničky ke Kyselce k začátku lesa. Na pěkné výhledové místo nad studánkou postavili lavičku s malým stolkem. Na třech místech podél poutní cesty jsme postavili informační cedule.
  • U silničky ke Kyselce – informace o poutní cestě
  • Vyhlídkové místo – informace o vzniku Nového Města a náměstí
  • Poblíž pramene Novoměstského potoka – informace o malé „průmyslové zóně“ Waldraum
Od podzimu 2018 je cesta osazena turistickými značkami Naučné stezky, které jsou součástí Hornické naučné stezky. Její první informační panel je na této cestě. V roce 2020 byla zastřešena Pechova studánka a umístěny další cedule.
  • Pechova hájovna
  • Liščí farma
  • Busch Brettmühle

Úsek: Od zahrádek do Ludvíkova

Na této západní části poutní cesty jsou dvě významná místa. Neumannův kříž a kamenný
most.
Neumannův kříž – původně rozcestí starých cest
Oprava Neumannova kříže v roce 2007 byla první uskutečněná akce původního Občanského
sdružení, později přejmenovaného na Okrašlovací spolek.
Kamenný most přes Ztracený potok
Most byl postaven v roce 1881 na místě dřevěného mostu strženého povodní v předchozích
letech.
V roce 2009 jsme žádali po památkovém ústavu, aby byl prohlášen za technickou památku.
V průběhu řízení přišla velká povodeň v roce 2010 a narušila střední pilíř. Podařilo se nám
přemluvit město, aby nechalo most opravit. Kraj vypsal velké dotace na opravy povodňových
škod. V roce 2012 byl most opraven. Při opravě byl podemletý střední pilíř rozebrán a jeden
kámen byl bohužel někým zcizen. Most je hezky opraven, ale už nemohl být prohlášen jako
technická památka, jelikož byly jeho části v minulosti již opravovány.
Téměř každý rok brigádně čistíme nálety na mostu a udržujeme ho.
Na pozemcích kolem poutní cesty byly chovány krávy na mléko, které dvakrát denně chodily
z pastvy do stáje na dojení. Cesta byla od nich rozdupaná a pro lidi neprůchodná. Nový
hospodář začal chovat masné krávy, které již žijí většinu času venku a po cestě již nechodí.
Hospodář cestu srovnal, ale byla stále hůře průchodná kvůli mnoha ohradníkům, které ji
křížily.
V roce 2018 v rámci akce Aleje na Frýdlantsku byly na poutní cestě zasazeny jabloně od
zahrádek k Neumannovu kříži. Předtím byla cesta od geodetů zaměřena, ovšem tak, že na
mnoha místech byla vytyčena nereálně od skutečného stavu. Nám se stále nedařilo přesvědčit
město, aby cestu začali udržovat.
Až v roce 2020 se podařila dohoda a následně smlouva mezi městem a hospodářem na
pozemcích kolem poutní cesty, panem Horkým, o zprůchodnění cesty. V listopadu 2020 byly
ohradníky nahrazeny kovovými bránami. Tím byla cesta od zahrádek do Ludvíkova
zprůchodněna a místní obyvatelé ji začali hned využívat.
Při dubnové brigádě v roce 2021, kdy jsme cestu čistili od náletů a křovin, jsme se domluvili,
že u Neumannova kříže, na krásném odpočinkovém místě, umístíme lavičku. Pan Wöllner,
člen našeho spolku, slíbil, že nechá vyrobit lavici se stolem. V červnu 2021 jsme tam novou
lavici se stolem umístili. Nechali jsme pozlatit litinového Ježíše Krista a na začátku října jsme
ho připevnili na kovaný kříž.

1. - Stará slezská cesta - Alte Schlessiger weg

Stará slezská  cesta sloužila již před založením Nového Města pod Smrkem. Spojovala slezská sídla Liebenthal  (Lubomierz), Friedeberg (Mirsk) a Strassberg (Ulicko) s Ludvíkovem, jednou z nejstarších vsí Frýdlantska. Dále pokračovala  do poutního místa Haindorf (Hejnice). Říkalo se jí proto i „Poutní“.

Jedna větev cesty vedla od krčmy ve Schwarzbachu (Czerniawa Zdrój) kolem Rapické hory a štoly „ Beránek Boží“. Hlavní větev cesty vedla od krčmy Strasskretscham ve Strassbergu (Ulicko) přes les, potok Lomnici, kolem bývalé Liščí farmy mezi loukami a dál přes Ztracený potok do Ludvíkova. Od Nového Města se později připojovala cesta vedoucí od dnešní zahrádkářské kolonie v místě, kde se nalézá obnovený Neumannův kříž.

Za hospodářského rozmachu v 19. stol., po vybudování silnic od města k hranici (1840) a do Ludvíkova (1886), historická slezská  cesta jako obchodní ztratila na významu. Nezmenšil se však její význam pro poutníky a turisty ve směru východ-západ. Poutní cesta patřila mezi první trasy, které členové horského spolku (DGV) opatřili značkami. Kladli si již v roce 1905 za cíl zvyšování zájmu o turismus a zlepšování podmínek pro poznávání krás Jizerských hor. Čilému turistickému ruchu pak udělala konec až 2. světová válka a doba poválečná.

Neprostupnost státní hranice mezi Československem a Polskem, dlouhodobě zanedbávaná údržba komunikací a mostů, v neposlední řadě pak důsledky kolektivizace zemědělství způsobily, že Poutní cesta je dnes zčásti neprůchozí a v některých místech přerušená. Tam jsme navrhly náhradní trasy.   Turistická stezka  ve směru východ-západ na úpatí hor příhraniční oblasti citelně chybí. Pěší a cyklisté směřující do obcí na obou stranách hranice nemají jinou možnost, než využít asfaltové silnice s hustým provozem motorových vozidel. Obnova Poutní cesty jako turistické stezky  by měla zajistit dostupnost sídel v příhraničí pro pěší a cyklisty  bez nebezpečí kolize s motorovými vozidly. Stezka opět  spojí sídla navzájem a významně obohatí i možnosti zaokruhování stávajících turistických stezek pro výlety na obou stranách hranice.

Povrch cesty by si měl zachovat přírodní charakter vhodný pro pěší a cyklisty s horskými koly. Dosud však stále chybí provedení základních udržovacích prací.

Rekonstrukce starodávné Poutní cesty by umožnila i napojení Novoměstska na mezinárodní projekt VIA SACRA (www.via-sacra.info), který sever Frýdlantska bohužel zcela míjí.

Návrh obnovy poutní cesty pro turisty a cyklisty s napojením na zajímavosti v Novém Městě.

Kamenný most přes Ztracený potok

Zachovalý kamenný most přes Ztracený potok z roku 1881 poškodila v roce 2010 povodeň. Naštěstí se podařilo sehnat peníze na opravu a most byl ke konci roku 2012 opraven. Před poškozením byl most navržen k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek. Oprava byla tak zásadní, že se kulturní památkou už nemůže stát.

2. - Zhořelecká cesta

 Zhořelecká cesta (Görlitzer Weg) vycházela ze Zhořelce ( Görlitz) , směřovala na Zawidów (původně Seidenberg) a přes Krásný Les ( Schönwald) obcházela kopec Chlum a spojovala Ludvíkov pod Smrkem s místy pro celou oblast významná. Území Frýdlantska patřilo původně do vlastnictví biskupství v Míšni ( Meissen) a bylo spravováno proboštstvím Seidenberg. Do vlastnictví rodu Biberštejnů přešlo v roce 1278. Ve věcech správy církevních záležitostí ale zdejší farnosti náležely k míšeňskému biskupství až do doby rekatolizace.

   Největší význam měla cesta zřejmě v době, kdy kolem roku 1300 vznikl v Ludvíkově jeden z nejstarších kostelů v oblasti, který 1346 je písemně doložen v písemnostech probošství Zawidów. Nad Ludvíkovem se cesta napojovala na Starou slezskou cestu.

   Zbytky Zhořelecké cesty najdeme za Ludvíkovem při silnici (cyklotrasa č.3006, která prochází Přírodním parkem Peklo) ve směru do Raspenavy v místě, kde před válkou stávala Scholcova hospoda, dnes se tu nálézá farma Peklo. Jižním směrem cesta stoupá kolem božích muk „Dolní kaplička“ k Ludvíkovskému vrchu. Tato část cesty  je dodnes v historickém majetku města Nové Město pod Smrkem, v horní části však v rámci zcelování pozemků za socialistické kolektivizace zemědělství je přerušená. Zanikla i část cesty kolem kopce Chlum, kde vznikl vojenský prostor.

   Severním směrem Zhořelecká cesta procházela oblastí nejstaršího osídlení na Frýdlantsku přes Krásný Les, Arnoltice, Pertoltice, Habartice do dnes polského Zawidówa a dále do Zhořelce. Její přesný průběh neznáme. Zčásti se historická cesta změnila na silnice, zčásti na polní cesty , některé úseky zanikly. Severo-jižní propojení oblasti pro pěší a cyklisty mimo provoz motorových vozidel dnes chybí. Obnova cesty v tomto úseku se netýká jen Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, nýbrž i obcí v severní části Frýdlanského výběžku