Cílem Okrašlovacího spolku je zlepšit využití stávajících zařízení pro cestovní ruch, přispět k osvětě, zachování kulturního dědictví a propagaci Nového Města pod Smrkem a okolí. To předpokládá důsledné využití všech místních atraktivit – obnovení zaniklých cest, zviditelnění pamětihodností, zpřístupnění přírodních zvláštností i technických zajímavostí.

9 Jindrich_nov
IMG_0992
IMG_9140
12 Husova
IMG_9900
Předchozí
Další

Historie Okrašlovacího spolku

V Novém Městě pod Smrkem působí již několik let okrašlovací spolek. Navázal na tradici původního Zalesňovacího a okrašlovacího spolku, který byl založen 6. dubna 1890, a snahou jeho 29 zakládajících členů bylo zvelebovat své město a jeho okolí. Předsedou spolku byl zvolen dr. Josef Ulbig, mezi členy patřil např. Josef Mazel, majitel zdejší porcelánky. Již po prvním roce působení měl spolek 116 členů.

První významnou činností tehdejšího okrašlovacího spolku bylo zasazení stromů kolem radnice nebo zřízení studentské ubytovny. Ovšem nejzdařilejší akcí roku 1892 bylo postavení dřevěné rozhledny na vrcholu Smrku. Další činnosti okrašlovacího spolku jsou viditelné i dnešních letech. Ať jsou to lípy ve dvou řadách podél tří stran náměstí, zřízení parků před školami nebo kolem kostela sv. Kateřiny či postavení pomníků básníku Schillerovi a císaři Františku Josefovi I. Socha císaře Josefa II. již na náměstí není, ale připomíná ji socha sv. Jana Nepomuckého, kterou spolek na své náklady přemístil z náměstí před kostel sv. Kateřiny. Spolek se vytrvale staral o údržbu rozhledny na Smrku i později zřízené turistické chaty tak, že přestála až do skončení druhé světové války. Jelikož však spolek zanikl odsunem německých obyvatel, zanikla i rozhledna, která se poté již neudržovaná zřítila.

Myšlenka na obnovu rozhledny klíčila v myslích nových (poválečných) obyvatel města dlouho. Rozhledna nemohla být postavena prý i proto, že by z ní bylo vidět do vojenského prostoru v Hajništi. Teprve po sametové revoluci roku 1989 dostala myšlenka reálnější podobu. Dne 28. listopadu 1991 byla ustanovena Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku v čele s Karlem Jeřábkem. Ve spolupráci s dalšími členy Společnosti a finanční sbírkou obyvatel Nového Města pod Smrkem a jeho okolí, odsunutých německých rodáků i jinými nadšenci z různých koutů Čech a zahraničí, byly obtíže překonány a téměř nereálný sen se splnil roku 2003 postavením nové rozhledny. Práce Společnosti tak byla završena obrovským úspěchem a dále již nevyvíjela novou činnost.

Ovšem nebyl to konec Společnosti. Díky aktivitám některých členů a ve spolupráci s novoměstskou rodačkou Hannelore Langrovou byla Společnost roku 2008 přejmenována na Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem a okolí (dále jen OS) a navázala tak na tradici původního německého okrašlovacího spolku. V čele OS stál devítičlenný výbor, z něhož byla zvolena tříčlenná rada jako statutární orgán OS. Cílem OS bylo přispět k propagaci Nového Města p. S. a jeho kulturního dědictví, obnovení zaniklých cest, opravy pamětihodností, zpřístupnění přírodních a technických zajímavostí i publikační činnost. OS podepsalo s vedením města dohodu o spolupráci a představilo mu svůj program činnosti. V následujícím roce se OS stalo členem Místní akční skupiny Frýdlantsko (MASiF). Prvním počinem OS bylo zpracování studie o pamětihodnostech Nového Města pod Smrkem a blízkého okolí a jejich obnovení a využití a vydání brožury k vlastivědnému okruhu Ludvíkovem „Osud krajiny v křížích a božích mukách – Ludvíkov pod Smrkem jako příklad“.

Činnost OS pokračovala i po smrti dlouholetého předsedy Karla Jeřábka na jaře roku 2009 a Hannelore Langrové v lednu 2011. Ve spolupráci s městem a za finanční podpory města a různých grantů byly realizovány opravy křížů, obnovena Lavičková cesta na Smrk, realizována naučná cesta na Smrku „Okružní cesta k pramenům toků a rozvodí“ včetně letáku, oprava a údržba historického kamenného mostu na poutní cestě nebo vydání knihy o historii Nového Města pod Smrkem.

V roce 2014 bylo rozhodnuto o přejmenování OS na Okrašlovací spolek Nové Město pod Smrkem, což se oficiálně stalo 30. března 2016. Nejvyšším orgánem spolku je valná hromada a v čele je tříčlenná rada. Na praktické činnosti spolku se nic nezměnilo a spolek ve spolupráci s městem dál připravuje opravy křížů, obnovuje historické cesty či vydává publikace. Z poslední doby lze jmenovat akce jako zpřístupnění a údržba radioaktivních pramenů, práce na obnovení poutní cesty, spolupráce při tvorbě hornické naučné cesty na Rapické hoře, vydání Farní kroniky či brožur o kostele sv. Kateřiny a zasazení Lípy republiky.